Tag Archives: strach

SETKÁNÍ S PÁNEM JEŽÍŠEM TVÁŘÍ V TVÁŘ SE BLÍŽÍ, PŘIPRAVME NAŠE DUŠE. (nejen zednáři)

SETKÁNÍ S PÁNEM JEŽÍŠEM TVÁŘÍ V TVÁŘ SE BLÍŽÍ, PŘIPRAVME NAŠE DUŠE. (nejen zednáři)

http://www.varovani.org

Již jsem o Daru Milosrdenství Varování ve svých textech psala mnohokrát, dnes tomu nebude jinak: Každý člověk, od šesti let nahoru, se setká tváří v tvář s Pánem Ježíšem v osobním mystickém zážitku, na 15 minut a Pán Ježíš dá uvidět člověkovu vlastní duši, tak, jak ji vidí On. https://zednarikekristu.wordpress.com/2013/07/25/dar-boziho-milosrdenstvi-se-blizi-narovnejme-nas-vztah-s-bohem/

Pro většinu lidí to bude otřesný pohled: vidět, jak zašpiněná a zčernalá je jeho vlastní duše. Úlek nad ní však není cílem tohoto Aktu Boží Lásky: Cílem a Boží snahou je, aby člověk litoval svých hříchů, svých provinění, svých špatností, ať byly sebehorší a utíkal se k Pánu Ježíši a prosil Jej o odpuštění. A On, ve Své úžasné Lásce a Milosrdenství, takovému člověku odpustí! Bude-li hluboce litovat svých hříchů a prosit Ježíše, svého Spasitele, o odpuštění.

Tím to však nekončí: Každému z nás dá Pán nahlédnout do úrovně očistce či dokonce do Pekla samotného (pozn. jen duše v Milosti toho budou ušetřeny, tzn. očišťované svatou zpovědí každý týden a přijímající svaté přijímání co nejčastěji), zkrátka tam, kam by se jeho duše dostala, kdyby v tomto momentu dotyčný člověk zemřel. Budou to muka pro takovou duši, velmi bolestný zážitek pro takového člověka. Přesto: Příjměme, co nám Pán Ježíš ukazuje a prosme Jej o odpuštění. To je jediný správný postoj při tomto převelikém DARU BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ!

Nenechte se svázat v té chvíli strachem, nesnažte se od Krista utéci! Žel budou i tací, co nesnesou pohled na svou zašpiněnou duši a na druhé straně uzdravující Světlo Kristovo, které takové bude oslňovat, zvláště, prodali-li svou duši Satanovi a budou se tito snažit utéci do stínu Satanovy Temnoty. To nikdy nedělejte, prosím! Nechte se Pánem Ježíšem uzdravit, ať je vaše duše sebečernější!

Ti, kteří to udělají, kteří se utečou v této zásadní chvíli ke Kristu a budou litovat svých hříchů a prosit Pána Ježíše o odpuštění, včetně zednářů, satanistů, okultistů apod., ať s čipem, bez čipu atd., jejich duše jsouce v jakémkoli zuboženém stavu, budou tehdy Pánem Ježíšem z okovů Satana plně vyvázáni!

A to už přece stojí zato, no ne?!

Pán Ježíš vám všem žehnej a veď

Petra Bostlová

pozn. K tomuto Daru Božího Milosrdenství Varování dojde už velmi brzy. (Ale pozor: Nejedná se o konec světa!) Může to být už letos na podzim, ale dokonce ještě i tento měsíc, v srpnu! Přesné datum ví jen Svatá Boží Trojice. Nikdo jiný.

Tedy neodkládejme naši duchovní přípravu. Narovnejme náš vztah s Pánem Bohem.

https://zednarikekristu.wordpress.com/2013/07/25/dar-boziho-milosrdenstvi-se-blizi-narovnejme-nas-vztah-s-bohem/

Reklamy

HŘÍCH A STRACH = Satanovy otěže. VÍC JICH NENÍ!

Už jste se někdy zamýšleli nad tím, co se stane – zbavuje-li se člověk Milostí Boží svého hříchu (svátostí smíření) a svého strachu – tím, že ho předává Pánu Ježíši?

Teď se podržte: Satan na takového člověka už nemůže!

Věděli jste to? (Nejen bývalí zednáři?)

To je gól, že? Jak jednoduché…

Zbavujte se

svého hříchu (pravidelnou svátostí smíření, to jest: svatou zpovědí a svatým přijímáním, alespoň jednou týdně, křest je podmínkou)

a svého strachu (osobně doporučuji kupř. modlitbu z: www.varovani.org, pod: Krátké modlitby, je to modlitba ze 17. srpna 2011. Je převelice účinná, doporučuji naprosto. Předáte tak veškeré vaše obavy Pánu Ježíši k Jeho vyřešení. Můžete ji odříkat kdykoli, když na vás příjdou obavy z čehokoli.)

S převelikou láskou a převelikou vděčností vzpomínám nejen já na mého pana profesora Starého zákona Jana Hellera. Vyprávěl nám, že jeho profesor Starého zákona, ač se z koncentráku vrátil, ve skutečnosti se z něj nevrátil nikdy. Až do konce svého života totiž byl v zajetí svých myšlenek na koncentrák.

Ano, myšlenky dokáží člověka uvěznit. Mohou být protikladem svobody, darované nám Pánem Ježíšem. Jestliže se nevymaníme ze starého a v něm stále, v našich myšlenkách, žijeme.

To samé se má se strachem. Jestliže jsme žili ve strachu a i poté, co nás Pán Ježíš vysvobodil, kdy nám dal svobodu od toho jha, my ale stále (třeba setrvačností) žijeme, navzdory tomu, pod strachem, v okovech strachu, je to špatně.

Strach má sloužit jen jako udržitel života v mezních situacích. Jako kupř. žena nepůjde do parku sama o půlnoci, nepolezeme na skálu bez jištění nebo já např. nebudu čistit okna v mrakodrapu atp.

Co je mimo to, je špatně. Je důležité umět ocenit a odhadnout situaci a pocítit strach jen tam, kde by nám skutečně hrozilo nebezpečí smrti, úrazu či jiné újmy.

Strach ale tam, v běžném životě, kde vládne mír a pokoj Kristův, kde s Ním chodíme každý den, kdy se Jemu sebeodevzdáváme, do Jeho péče a Náruče, tam strach nepatří.

Strach od Boha odděluje. (Stejně jako právě hřích.)

Zbavujme se tak našeho hříchu (svátostí smíření) a našeho strachu. (Tím, že ho předáváme Pánu Ježíši.)

A Satan od nás uteče.

Přeji vám všem svobodu (= od hříchu i strachu), kterou nám Pán Ježíš vydobyl svou smrtí na kříži.

Petra Bostlová