Tag Archives: posedlost

Jsem gay a uvěřil jsem v Ježíše Krista. Co teď?

I tento text jsem přinesla na svém blogu http://petrabostlova.wordpress.com

I tento text je natolik v dnešní době důležitý, právě pro cílovou komunitu, že jej také zveřejňuji, v upravené podobě, zde.

Jsem gay a uvěřil jsem v Ježíše Krista. Co teď?

To je klasická otázka. Tak, zvláště v poslední době, klasická a častá, že je třeba ji zodpovědět veřejně.

Předně: Pán Bůh praktikující homosexualitu NIKDY nemůže přijmout jako akceptovatelnou. Sexuální vztah se stejným pohlavím, ať už mezi ženami či muži, je zkrátka proti Božím pořádkům.

Praktikovaná homosexualita je smrtelným hříchem. To znamená, měřeno Boží Spravedlností, za praktikovanou homosexualitu, v případě, že se jí člověk během svého života nevzdá a neprosí Pána Boha za odpuštění, přimknut k Němu plně, po své smrti přichází do Pekla. Tedy věčného zatracení, oddělení od Boha, ve strastech, bolestech a nářku. V naprosté a neutěšitelné prázdnotě. Navždy.

Toto je třeba vědět.

Je nutné také vědět, že i v případě, že se dotyčný nechal duchovně ze Zla vyvázat, pokračuje-li však v praktikování homosexuality, žel je stále u Satana. Ať si je toho vědom či ne. Obsah jako praktikující homosexuální křesťan neexistuje.

Co tedy s tím? Jak z toho ven? Je vůbec nějaká možnost?

Ano, je. To řešení je jediné (nechce-li dotyčný dál otročit Satanovi): Z homosexuality se nelze vyléčit, jak víme. (Protože důvod homosexuality je v dědičném hříchu, v tom od Adama a Evy, ale i po vlastních předcích, hřešili-li a z hříchu se nevyznali. Ty se kupily, jeden na druhým, až je z toho tento výsledek. Dalším možným důvodem, zkušeností z mé praxe, může být posedlost. Této během života získané homosexuality by mělo jít se zbavit klasickým církevním katolickým exorcismem.)

Záležitostí svobodné vůle je, jak se k problému onen postaví. Tím jediným dobrým řešením je –  ABSTINOVAT. Zkrátka homosexualitu neuvádět ve skutek.

(Sílu k tomu hledajíce a nacházejíce v modlitbách k Bohu.)

Zde si možná někdo řekne – to je nespravedlivé? Jiní zakládají šťastné rodiny a homosexuálové by měli žít jak eunuchové? V takovém případě je nutné si položit zásadní otázku: Stojí věčná bolest v Pekle za několik let žití ve hříchu?

Rozlišuji praktikovanou a nepraktikovanou homosexualitu. Homosexualita dána  geny a zůstavávající pouze v mysli a těle, nikoli však už v praxi, smrtelným hříchem samozřejmě není. Nemůžeme za svoji přirozenost, jak jsme přišli na tento svět, s jakým vínkem. Můžeme a jsme sami zodpovědní ale už za to, jak s homosexualitou, je-li, naložíme. (A to platí pro sexualitu obecně. Nejen pro homosexuály. Viz prostituce a promiskuita. Další smrtelný hřích.)

Je dobré a jistě podpůrné si dále uvědomit, že vyžadovaná homosexuální abstinence je otázkou jen několika pár let. Druhý příchod Ježíše Krista, kdy Zlo bude navždy poraženo (a tím pádem i homosexualita, která patří do stejného batohu), se blíží, příjde během následujících pár let.

Poté nastane Ježíšův Nový ráj. Do kterého budou vzati všichni, kteří Jej milují a následují Ho. V tomto Ráji, který potrvá 1000 let (a teprve pak nastane věčnost), a to víme od Pána Ježíše, se budou rodit děti. Tam už žádní homosexuálové nebudou, protože hřích už nebude. A ti, kdo jsou teď a nyní svým založením homosexuální, jestliže příjmou Krista a homosexuality se pro pár let nyní tady na zemi vzdají, budou v Ježíšově Ráji nakloněni ženám (muži) a můžům (ženy). Krásné zdravé milující rodiny si zkrátka vytvoří pak a tam.

Ježíšův Nový ráj bude podobný ráji, ze kterého byl vyhnán Adam s Evou a Bůh Otec jej vytvořil znovu. Pro nás. Ráj lásky, radosti, pokoje a věčné přítomnosti s Ježíšem, v Bohu Otci, Stvořiteli všeho a všech.

Stojí tedy snad někomu za to homosexuality se nyní nevzdat, dál ji praktikovat a  krásné dary Nového ráje, počátek věčného života s Bohem, odmítnout, výměnou za věčné strasti Pekla??

Pro každého zdravě uvažujícího člověka ta odpověď musí být jednoznačná. A protože pokušení budou přicházet, tím si dotyčný může být jistý, Satan se nikdy nevzdá, že přišel o další svedenou duši, aby už onen pokušení nepodlehl, je třeba se pevně přimknout k Pánu Bohu, skrze Krista Ježíše a Jeho prosit o sílu a pomoc přicházejícím pokušením odolávat. Je třeba prosit Pannu Marii, bude prosícímu velmi nápomocna. Zakořenění do lůna katolické Církve je nezbytné, posilování přijímanými svátostmi a přímluvnými modlitbami křesťanských bratří a sester včetně.

Přeji každému takovému Boží požehnání a všechnu potřebnou sílu a moudrost

Petra Bostlová

Dodatek závěrem: Stejně jako je kardinálně důležité neprovozovat homosexualitu, nechce-li člověk skončit navěky v Pekle, se stejnou vážností a důležitostí je kardinální pro manželské páry, aby zachovávaly manželskou věrnost a manželskou čistotu. Žádný smilník ani cizoložník (jako i lhář, vrah a podobné) nemůže vejít do Ježíšova Ráje. To je třeba mít na paměti.

A klesne-li člověk slabostí, vždy se má zase co nejrychleji zvednout a utíkat bezodkladně zpátky ke Kristu, prosíce Jej za odpuštění. Žijeme-li na tomto světě, vždy máme možnost se ke Kristu vrátit. (Po smrti již nikoli. A nikdy nevíme, kdy naše smrt příjde. Takže neradno odkládat.)

ZACHOVÁVEJME BOŽÍ DESATERO

Reklamy